Úvod:
V roce 2025 vstupují do plné účinnosti požadavky směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která výrazně mění způsob, jakým firmy v EU – včetně Česka – musí zveřejňovat informace o své udržitelnosti. Tato směrnice je součástí širšího rámce ESG (Environmental, Social, Governance) a znamená, že nefinanční reporting se stává stejně důležitým jako ten finanční. Co to přesně znamená pro české podniky?
1. Koho se CSRD týká?
CSRD zavádí povinnost ESG reportingu postupně pro několik typů podniků:
- 2024 (report za rok 2025): Velké podniky veřejného zájmu (např. firmy kotované na burze, banky, pojišťovny) s více než 500 zaměstnanci – již podléhají starší směrnici NFRD, nově musí přejít na standardy ESRS.
- 2025 (report za rok 2026): Všechny velké podniky, které splňují alespoň dvě ze tří podmínek:
- více než 250 zaměstnanců,
- obrat nad 40 milionů eur,
- aktiva přes 20 milionů eur.
- 2026 (report za rok 2027): Kótované malé a střední podniky (SMEs) – povinnost lze o 2 roky odložit.
2. Co musí firmy reportovat?
Nově se musí vykazovat informace podle evropských standardů pro udržitelnost (ESRS) ve třech hlavních oblastech:
A) Environment (E):
- Spotřeba energie, uhlíková stopa (Scope 1, 2, a částečně 3)
- Biodiverzita a dopad na přírodu
- Oběhové hospodářství, odpady, znečištění
B) Social (S):
- Pracovní podmínky, zdraví a bezpečnost
- Diverzita a rovnost
- Vztah k lokálním komunitám a lidským právům
C) Governance (G):
- Řízení rizik, etika, protikorupční politika
- Role dozorčích orgánů
- ESG strategie na úrovni vedení firmy
3. Jak report probíhá?
a) Součást výroční zprávy
ESG informace budou povinnou součástí výroční zprávy, ve strukturovaném formátu (XHTML), aby byly strojově čitelné.
b) Auditovaná data
Od roku 2025 je povinnost nefinanční reporting ověřovat auditorem – alespoň formou tzv. „limited assurance“.
c) Princip dvojí materiality
Firmy musí popsat nejen, jaký dopad má udržitelnost na jejich podnikání, ale i jaký dopad má jejich činnost na životní prostředí a společnost.
4. Co to znamená v praxi pro české firmy?
- Zavést nebo rozšířit systémy pro sběr ESG dat (např. spotřeba energií, CO₂ emise, pracovní podmínky).
- Nastavit procesy pro analýzu rizik, stakeholder engagement, a cíle v oblasti udržitelnosti.
- Vytvořit ESG strategii – nejen kvůli reportingu, ale i kvůli reputaci a přístupu k financování.
- Komunikovat ESG také s dodavateli – čím dál víc firem přenáší povinnosti dál v dodavatelském řetězci.
5. Výhody a rizika ESG reportingu
Výhody:
- Přístup k zelenému financování – banky a investoři zohledňují ESG skóre.
- Lepší reputace u zákazníků a veřejnosti.
- Konkurenční výhoda – příprava na přísnější regulaci i mimo EU.
Rizika:
- Vysoká administrativní náročnost a nedostatek odborníků na ESG.
- Sankce za nesplnění povinností (včetně zveřejnění nepravdivých údajů).
- Riziko greenwashingu – firmy budou muset svá tvrzení dokládat daty.
Závěr:
CSRD přináší zásadní změnu v tom, jak se posuzuje výkonnost firem. Už nejde jen o zisk, ale o to, jak firma působí na své okolí a jak zvládá environmentální a sociální rizika. Českým firmám se otevírá nová etapa řízení – ESG se stává nejen legislativní povinností, ale i součástí dlouhodobé strategie a odpovědného podnikání.
